Na závěr roku jsme v časopise Mzdová účetní komentovali dva judikáty Nejvyššího soudu ČR.

V prvním případě se soud zabýval problémem složky mzdy ve formě příplatku za odbornou praxi podle počtu odpracovaných let. Poskytování příplatků samo o sobě problémem není, protože z pracovněprávního hlediska má zaměstnavatel v mzdové sféře poměrně velkou volnost, ovšem musí dodržovat zásadu rovného zacházení. V uvedeném případě došlo ke sporu díky tomu, že zaměstnavatel příplatek za délku praxe přiznával pouze zaměstnancům na dělnických pozicích, zatímco zaměstnancům na administrativních pozicích nikoliv. Je takový postup možný? Porušil zaměstnavatel zásadu rovného zacházení? Podívejte se, jak spor posoudily soudy nižších stupňů a jak Nejvyšší soud.

Druhé komentované rozhodnutí učinilo obrat v tom, co se rozumí pod pojmem „obvyklý pracovní den“ ve vztahu k čerpání dovolené. Výklad je jednoznačný u profesí, které mají klasické rozvržení pracovní doby (pondělí až pátek), zde platí podle zákoníku práce pravidlo o nezapočítávání svátků do dovolené. Nejasnosti způsobovaly případy zaměstnanců pracujících v nepřetržitém provozu. Těm může být (a bývá) nařízen výkon práce i ve svátek. Platí i pro ně pravidlo, že se do čerpání dovolené nezapočítává svátek tehdy, když připadne na „obvyklý pracovní den“? Jak posoudit, co je v tomto případě „obvyklý pracovní den“? Rozhodnutí soudu vás možná překvapí.

Informace:

• Název: Z aktuální judikatury
• Časopis: Mzdová účetní
• Číslo: 12/2022
• Strany: 25-28
• Odkaz ke stažení: zde