Podzimní číslo Praktické personalistiky zakončuje obvyklá rubrika Z aktuální judikatury, kde přinášíme komentáře ke dvěma judikátům Nejvyššího soudu ČR.

První spor se týkal výpovědi z pracovního poměru dané odborovému funkcionáři. V tomto případě vycházel spor z neobvyklých okolností, které následně nastaly. Zaměstnanci bylo sděleno, že již pro něj nemá zaměstnavatel vhodnou práci, a tudíž se stal nadbytečným. O souhlas s dáním výpovědi požádal zaměstnavatel odborovou organizaci. Ta se nevyjádřila a souhlas se dle zákoníku práce považoval za daný s tím, že platí dva měsíce. Během této doby se však zaměstnanec stal dočasně práce neschopným a jeho pracovní neschopnost skončila až po uplynutí dvouměsíční doby, během které platil souhlas odborové organizace s výpovědí. Může v této situaci zaměstnavatel výpověď přesto doručit? Soud hledal odpověď na otázku, zda se platnost souhlasu odborové organizace prodlužuje o dobu, během níž je zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti.

V druhém sporu se posuzovalo, zda při „práci na zkoušku“ již vzniká mezi uchazečem a zaměstnavatelem pracovněprávní vztah. Konkrétně se jednalo o situaci, kdy uchazeč o zaměstnání vykonával jeden den po dobu čtyř hodin pro zaměstnavatele zadanou práci svářeče-zámečníka a teprve následující den se mělo jednat o uzavření pracovního poměru. Bohužel během prvního dne se uchazeč vážně zranil a úraz chtěl odškodnit jako pracovní. Dle zaměstnavatele ale v den úrazu ještě nešlo o zaměstnance a dosud nevznikl žádný pracovněprávní vztah. Podívejte se, jak Nejvyšší soud hodnotí tzv. práci na zkoušku a zda jeho úvaha byla úplná. Autor komentáře zde také připomene názor Nejvyššího správního soudu na tuto problematiku.

Informace:

• Název: Z aktuální judikatury
• Časopis: Praktická personalistika
• Číslo: 9-10/2020
• Strany: 50-52
• Odkaz ke stažení: zde