Pravidelná rubrika v říjnovém čísle Mzdové účetní obsahuje dva komentáře k judikátům Nejvyššího soudu ČR.

První spor vznikl kvůli úroku z prodlení. U zaměstnavatele byl zjištěn schodek, který hmotně odpovědná zaměstnankyně uznala a zavázala se jej do roka splatit. Ke splacení dluhu však nedošlo a zaměstnavatel po několika letech přistoupil k vymáhání soudní cestou. Problém nevznikl ve vztahu k dlužné jistině, protože neuplynula promlčecí lhůta 10 let od uznání dluhu. Sporné však bylo, zda má zaměstnavatel právo i na úroky z prodlení. Soud vyšel z ustálené judikatury, podle které se právo na úrok z prodlení promlčuje samostatně.

Velmi zajímavý je druhý komentovaný rozsudek ve sporu mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou o plnění z pracovního úrazu. Zaměstnanec, montážní mistr, utrpěl při této práci úraz, který mu zaměstnavatel odškodnil. Následně žádal po pojišťovně, aby mu prostředky nahradila ze zákonného pojištění. Situace se ovšem zkomplikovala tím, že dotyčný zaměstnanec byl zároveň jednatelem zaměstnavatele a podepsal za zaměstnavatele svou pracovní smlouvu. Soudy dospěly k názoru, že smlouva je tímto pro tzv. střet zájmů neplatná. Má zaměstnanec v tomto případě nárok na odškodnění pracovního úrazu? A může zaměstnavatel žádat plnění od pojišťovny, když za tohoto zaměstnance platil pojistné? Podívejte se na stanovisko Nejvyššího soudu. Autor též připomene judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu týkající se neplatnosti smlouvy pro střet zájmů.

Informace:

• Název: Z aktuální judikatury
• Časopis: Mzdová účetní
• Číslo: 10/2020
• Strany: 37-40
• Odkaz ke stažení: zde