Novela zákoníku práce vedle hlavních změn přináší také řadu změn drobnějších, mezi které patří i změny v oblasti pružné pracovní doby.

Pružnou pracovní dobou se rozumí flexibilní rozvržení pracovní doby, které zavádí zaměstnavatel zpravidla vnitřním předpisem a které spočívá v tom, že zaměstnavatel vymezí úsek (úseky) základní a volitelné pracovní doby. V základní pracovní době je zaměstnanec povinen konat práci na pracovišti, ve volitelné pracovní době si zaměstnanec sám zvolí, zda bude práci konat, nebo ne. Zaměstnanec je však povinen odpracovat celý tzv. fond pracovní doby.

Od 30. července 2020 došlo v právní úpravě pružné pracovní doby k následujícím změnám:

• Rozšířil se okruh případů, v nichž se pružné rozvržení pracovní doby neuplatní. Stávající případy, kdy se pružná pracovní doba neuplatňuje, zůstávají zachovány (v článku zjistíte, které to jsou) a k nim se přidávají dva nové – při čerpání dovolené a při všech důležitých osobních překážkách v práci podle § 191 a § 191a zákoníku práce.
• Zpřesnilo se posuzování a započítávání překážek v práci na straně zaměstnance do pracovní doby. Změny se týkají dočasné pracovní neschopnosti a výkonu funkce zákonem vypočtených zástupců zaměstnanců.

Všechny změny autor článku podrobně osvětluje na konkrétních příkladech. Ačkoliv se jedná pouze o dílčí změny, zaměstnavatelé by na ně měli adekvátně zareagovat a upravit své vnitřní předpisy, personální a mzdové systémy.

Informace:

• Název: Pružná pracovní doba a novela zákoníku práce
• Časopis: Praktická personalistika
• Číslo: 9-10/2020
• Strany: 20-23
• Odkaz ke stažení: zde