V zářijovém vydání časopisu Mzdová účetní uveřejňujeme článek JUDr. Radima Marady, který se zabývá některými důležitými právními otázkami souvisejícími s bezhotovostní výplatou mzdy nebo platu.

Ačkoliv je bezhotovostní výplata odměny za práci dnes již poměrně standardní, zákoník práce stále preferuje výplatu v hotovosti a bezhotovostní převody podmiňuje dohodou se zaměstnancem. Bezhotovostní převody mají také svá specifika, na která je třeba brát zřetel.

V prvé řadě je důležité neplést pojmy splatnost mzdy a pravidelný výplatní termín. Zaměňují je nejen zaměstnanci, ale často i zaměstnavatelé. Právě ti by si však měli dát pozor na používání správné terminologie, protože stanovení těchto dat je důležité z hlediska dalších práv zaměstnance.

Autor článku objasňuje, kdy přesně dochází k prodlení s výplatou mzdy a jaké následky z toho pro zaměstnavatele plynou. Odměna za práci je v případě nezaplacení vymahatelná soudní cestou, přičemž zaměstnanci náleží i úroky z prodlení. Nezaplatí-li zaměstnavatel dlužnou částku ani do 15. kalendářního dne prodlení, má zaměstnanec právo okamžitě zrušit pracovní poměr. Zdůrazňujeme však, že je třeba ze strany zaměstnance dodržet zákonné lhůty a určité formální požadavky.

V případě nezaplacení mzdy či platu ve stanoveném termínu se jedná o přestupek, ze který může být inspektorátem práce uložena pokuta. Důležitou roli zde hraje pojem „stanovený termín“, v článku se dozvíte, jakým způsobem může ovlivnit udělení či neudělení pokuty.

A na závěr se podívejte, kdy se vlastně bezhotovostní platba považuje za uhrazenou.

Informace:

• Název: Bezhotovostní výplata mzdy nebo platu – kterým okamžikem je výplata zaplacena a kdy vzniká prodlení s výplatou?
• Časopis: Mzdová účetní
• Číslo: 9/2021
• Strany: 9-17
• Odkaz ke stažení: zde