JUDr. Radim Marada a Mgr. Adam Hosnedl z naší advokátní kanceláře komentovali v rubrice Z aktuální judikatury usnesení Nejvyššího soudu ve věci odmítnutí převzetí písemnosti zaměstnancem.

Nejvyšší soud se v usnesení ze dne 27. 2. 2025, sp. zn. 21 Cdo 2628/2024 zabýval otázkou, kdy může nastat fikce doručení tzv. důležité pracovněprávní písemnosti podle § 334 zákoníku práce. Řešil situaci, kdy zaměstnavatel doručoval zaměstnankyni okamžité zrušení pracovního poměru, avšak ta si dokument nepřevzala, protože se v danou chvíli starala o malé děti (konkrétně je koupala a nemohla je nechat samotné ve vaně bez dozoru). Zaměstnavatel tvrdil, že šlo o úmyslné vyhýbání doručení, a domáhal se vzniku fikce doručení neposkytnutím součinnosti, resp. odmítnutím převzetí.

Soudy nižších stupňů však dospěly k závěru, že zaměstnankyně písemnost odmítnout nechtěla a její nečinnost byla způsobena objektivními okolnostmi. Nejvyšší soud jejich závěry potvrdil. Uvedl, že klíčové není, zda zaměstnanec ví, co je předmětem doručování, ale zda vědomě odmítl převzít dokument. Pokud tomu brání omluvitelná překážka (například péče o děti), fikce doručení nenastává.

Rozhodnutí zdůrazňuje odpovědnost zaměstnavatele při doručování – je třeba dokumentovat celý proces a být připraven reagovat na reálné situace na straně zaměstnance, včetně nabídnutí jiného vhodného termínu převzetí. Pokud doručení neproběhne řádně, písemné rozvázání pracovního poměru právně neexistuje a zaměstnanec se může domáhat svých nároků, jako by pracovní poměr trval dál.

Informace:

Název: Z aktuální judikatury

Časopis: Praktická personalistika

Číslo: 7-8/2025

Strany: 47-48

Odkaz ke stažení: zde