Na závěr si v květnové Praktické personalistice můžete přečíst ještě komentář ke dvěma aktuálním judikátům Nejvyššího soudu ČR.

V prvním případě se soud zabýval otázkou, zda je platná výpověď, která nebyla vlastnoručně podepsaná zaměstnavatelem, ale pouze opatřena podpisovým razítkem. Podpis může být nahrazen razítkem pouze v případech, ve kterých je to obvyklé. Nejvyšší soud pak zdůraznil, že vzhledem k závažnosti dokumentu, kterým se rozvazuje pracovní poměr, není obvyklé, aby nebyl vlastnoručně podepsán. Kritérium obvyklosti se posuzuje obecně, nikoliv pouze ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž není podstatné, zda je tato praxe u něj obvyklá, a výpověď je neplatná. Tento případ byl posuzován ještě podle starší právní úpravy, v současnosti by pracovní poměr výpovědí bez vlastnoručního podpisu vůbec neskončil. Zaměstnavatelům lze tedy doporučit, aby dokumenty, jimiž se rozvazuje pracovní poměr, vždy opatřili vlastnoručním podpisem.

Druhý komentovaný případ se týkal rozvázání pracovního poměru dohodou z důvodu přestěhování sídla zaměstnavatele. Zaměstnankyně se soudní cestou domáhala vyplacení zákonného odstupného, na které dle svého přesvědčení měla nárok. V podobných případech je vždy třeba zkoumat skutečný stav věcí a zjistit, zda díky přemístění zaměstnavatele odpadla možnost přidělovat zaměstnanci práci ve sjednaném místě výkonu práce. V komentáři se dozvíte, jestli v uvedeném sporu zaměstnankyně uspěla či nikoliv.

Informace:

• Název: Z aktuální judikatury
• Časopis: Praktická personalistika
• Číslo: 5-6/2019
• Strany: 40-43
• Odkaz ke stažení: zde