Březnové vydání Praktické personalistiky přináší v rubrice Z aktuální judikatury komentáře ke třem judikátům Nejvyššího soudu ČR, které se všechny věnují problematice rozvázání pracovního poměru výpovědí.

První případ se zabýval poněkud složitější situací, a to rozvázáním pracovního poměru výpovědí pro neuspokojivé pracovní výsledky. Výpověď z tohoto důvodu nemůže dát zaměstnavatel zaměstnanci ihned, ale je třeba ho nejprve písemně vyzvat, aby své neuspokojivé pracovní výsledky v přiměřené lhůtě odstranil. V tomto sporu přistoupil zaměstnavatel k dání výpovědi zaměstnanci o den dříve, než lhůta uběhla. Jak takové počínání hodnotí soud?

V druhém komentovaném rozsudku dal zaměstnavatel zaměstnanci výpověď pro závažné porušení povinnosti, které spočívalo v tom, že zaměstnanec opustil pracoviště čtyři hodiny před koncem své směny, aniž požádal nadřízeného o svolení. Přečtěte si, zda je možné takové jednání omlouvat.

A do třetice řešíme problematiku částečné výpovědi z pracovního poměru. K dané situaci došlo v důsledku toho, že zaměstnanec vykonával pro zaměstnavatele dva různé druhy práce, a to zcela odlišné (učitel a údržbář). Po změně pedagogických předpisů zaměstnanec pozbyl předpoklady pro výkon práce učitele, načež mu zaměstnavatel dal „částečnou výpověď“ z pracovního poměru vztahující se k druhu práce učitel. Uznal soud tuto výpověď za platnou? A jakým způsobem by měl zaměstnavatel v obdobných situacích postupovat?

Informace:

• Název: Z aktuální judikatury
• Časopis: Praktická personalistika
• Číslo: 3-4/2019
• Strany: 42-46
• Odkaz ke stažení: zde