Prázdninové číslo Praktické personalistiky obsahuje i tradiční rubriku Z aktuální judikatury, ve které komentuji hned tři rozsudky Nejvyššího soudu ČR.

V prvním se soud zabýval šetřením jiného orgánu v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru výpovědí, nebo okamžitým zrušením se zaměstnancem, který porušil své povinnosti. Soud řešil, kdy se přerušuje prekluzivní lhůtu k rozvázání pracovního poměru. Potvrdil, že „jiným orgánem“ se rozumí orgán stojící vně zaměstnavatele, v jehož zákonné pravomoci je příslušné šetření provést (typicky orgány činné v trestním řízení), a že dvouměsíční prekluzivní lhůta se přerušuje až ve chvíli, kdy se jednání zaměstnance stává předmětem šetření jiného orgánu, nikoliv již podáním trestního oznámení.

V druhém rozsudku se soud věnoval otázce, jak dlouhá lhůta je přiměřená pro rozhodnutí zaměstnance, zda po odvolání z vedoucího pracovního místa přijme návrh nového pracovního zařazení, který mu zaměstnavatel nabídl. Ačkoliv zákoník práce ani občanský zákoník délku lhůty nestanoví, soud potvrdil, že je potřebné, aby během ní měl zaměstnanec objektivní možnost zhodnotit podmínky nového pracovního zařazení. Podle autora lze doporučit lhůtu alespoň tři pracovní dny.

Poslední judikát řešil jednu z nejkontroverznějších otázek pracovního a obchodního práva, tzv. souběh funkcí. Nejvyšší soud předložil otázku souběhu funkcí tzv. velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia. Podívejte se, jak revidovalo dosavadní závěry judikatury Nejvyššího soudu.

Informace:

• Název: Z aktuální judikatury
• Časopis: Praktická personalistika
• Číslo: 7-8/2018
• Strany: 42-46
• Odkaz ke stažení: zde