V pravidelné rubrice Z aktuální judikatury se tentokrát věnujeme komentovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu, které vyjasnilo dosud spornou otázku výpočtu průměrného výdělku pro účely konkurenční doložky. Jádro sporu spočívalo v nejasnosti, zda lze mimořádnou odměnu sjednanou v dohodě účastníků o rozvázání pracovního poměru považovat za mzdu pro účely průměrného výdělku. V dohodě o rozvázání pracovního poměru bylo uvedeno, že sjednaná odměna přísluší zaměstnanci za to, že řádně předá při skončení pracovního poměru veškerou svou agendu. Je možné v takovém případě odměnu považovat za peněžité plnění poskytované zaměstnanci za vykonanou práci a započítat ji tak do průměrného výdělku? Podívejte se na aktuální závěry Nejvyššího soudu.

Zároveň je judikát pro praxi zajímavý i z hlediska určení rozhodného období pro potřeby průměrného výdělku pro účely konkurenční doložky. Nejvyšší soud se přiklonil k názoru, že závazek z konkurenční doložky spočívající v povinnosti zaměstnance vyvarovat se konkurenčního jednání po určitou dobu po skončení pracovního poměru se aktivuje až ode dne následujícího po skončení pracovního poměru. Proto i průměrný výdělek se kalkuluje ke dni následujícímu po skončení pracovního poměru. V komentáři předkládám podrobný přehled, kterým je možné se v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu řídit.

Informace:

• Název: Z aktuální judikatury
• Časopis: Mzdová účetní
• Číslo: 10/2018
• Strany: 31-34
• Odkaz ke stažení: zde