Platné rozvázání pracovního poměru patří mezi nejobtížnější úkoly zaměstnavatele. Pokud rozvázání pracovního poměru posoudí soudy jako neplatné, má neplatně propuštěný zaměstnanec nárok na náhradu mzdy či platu, případně i na náhradu škody. Tímto vzniká zaměstnavateli majetková újma a nabízí se otázka, kdo je povinen tuto škodu nahradit. V článku se podíváme na hlavní úskalí této problematiky.

Ne vždy vznikne neplatným rozvázáním pracovního poměru zaměstnavateli škoda. Majetková újma vzniká v případech, kdy jsou splněny základní podmínky (v textu uvedené), v důsledku čehož vznikne zaměstnanci nárok na náhradu mzdy nebo platu.

V těchto případech má zaměstnavatel přirozeně zájem požadovat náhradu škody po zaměstnanci, který svým jednáním zapříčinil její vznik. Má konkrétní zaměstnanec povinnost tuto škodu nahradit? Ne vždy, pouze v případech, kdy jsou splněny následující předpoklady:

• porušení pracovní povinnosti,
• vznik škody na straně zaměstnavatele,
• příčinná souvislost,
• zavinění.

Jednotlivé předpoklady jsou v článku podrobně rozebrány a dokladovány na konkrétních příkladech z praxe.

Závěr článku přináší doporučení odpovědným zaměstnancům, například personalistům, jak povinnosti nahradit škodu předejít a jak při rozvázání pracovního poměru správně postupovat.

Informace:

• Název: Osobní odpovědnost za škodu způsobenou neplatným rozvázáním pracovního poměru
• Časopis: Praktická personalistika
• Číslo: 3-4/2021
• Strany: 27-33
• Odkaz ke stažení: zde