Sdílené pracovní místo
Novela zákoníku práce přináší od 1. 1. 2021 novinku v podobě právní úpravy sdíleného pracovního místa.
30. listopad 2020Zobrazit
Z aktuální judikatury
Pravidelná rubrika v říjnovém čísle Mzdové účetní obsahuje dva komentáře k judikátům Nejvyššího soudu ČR.
31. říjen 2020Zobrazit
Doručování důležitých pracovněprávních písemností po novele zákoníku práce
V minulém čísle Praktické personalistiky jsme vás stručně informovali o novinkách, které přináší novela zákoníku práce. Nyní se JUDr. Radim Marada zaměřil podrobněji na novou právní úpravu doručování důležitých pracovněprávních písemností (kterých konkrétně se změna týká, zjistíte v článku).
31. říjen 2020Zobrazit
31. říjen 2020
Jeden ze základních rozdílů mezi platem a mzdou spočívá ve faktu, že při odměňování mzdou mají zaměstnavatelé podstatně větší volnost při stanovení její výše. Mzda se člení na základní složku, kterou zaměstnanec obdrží vždy, a na další složky mzdy, které mohou být nárokové nebo nenárokové. Těch zaměstnavatel využívá jako nástroje pro motivaci a stabilizaci zaměstnanců.
V úvodu článku si připomeneme základní pravidla pro tvorbu mezd – jakým způsobem a kdy musí být sjednána, jaká pravidla musí být dodržena a jaké minimální výše musí dosahovat. Při dodržení těchto nemnoha pravidel mají zaměstnavatelé dostatečný prostor pro smluvní volnost. Mezi další složky mzdy patří například osobní ohodnocení, provize z obratu, roční bonusy, bonusy při dosažení pracovních výročí nebo 13. a 14. mzda.
Všechny další složky mzdy mohou mít povahu nárokové nebo nenárokové složky mzdy. Ačkoliv toto rozdělení nenajdete v zákoníku práce, běžně se s ním pracuje a dovozuje je jednak praxe, jednak judikatura Nejvyššího soudu. Autor článku vysvětlí rozdíly na konkrétních příkladech z praxe a na příkladech z judikatury Nejvyššího soudu. Článek vás seznámí i s nejrůznějšími způsoby stanovení nárokových i nenárokových složek mzdy. Příslušná složka mzdy sice nemusí být popsána v žádném dokumentu a právo na ni může být založeno praxí u zaměstnavatele, tento postup však autor nedoporučuje.
V praxi narážíme na situace, kdy tato další složka mzdy není zaměstnanci vyplacena. Jaké následky přináší její nevyplacení? Následky se liší podle toho, zda nebyla vyplacena nároková složka mzdy (nárok, který je zaměstnavatel povinen uspokojit) nebo nenároková složka mzdy. V závěru článku zjistíte, jaké konkrétní následky nese nepřiznání, krácení či odnětí nenárokové složky mzdy.
Informace:
Mgr. Michal Vrajík, advokát
Spálená 97/29
110 00 Praha 1
Česká republika
michal.vrajik@akvrajik.cz
+420 605 068 258
IČO: 024 84 005
ev. č. ČAK 15480
Copyright 2021 Mgr. Michal Vrajík - všechna práva vyhrazenaVyrobil: HEADBOX
Chcete se na něco zeptat, nebo si potřebujete jen sjednat schůzku? Napište mi pomocí tohoto kontaktního formuláře a já se Vám ozvu nejpozději do 48 hodin.