Mgr. Michal Vrajík

  • Úvod
  • Novinky
  • Právní služby
    • Pracovní právo pro zaměstnavatele
    • Pracovní právo pro zaměstnance
    • Pracovní právo pro odborové organizace
    • Pracovní právo - školení a semináře
    • Právo obchodních korporací
  • Akce
  • Publikace
    • ANAG
    • Wolters Kluwer
    • Knihy
    • Ostatní publikace
  • CZ
  • EN

Zpět na přehled

ANAG

Sdílené pracovní místo
Novela zákoníku práce přináší od 1. 1. 2021 novinku v podobě právní úpravy sdíleného pracovního místa.
30. listopad 2020Zobrazit

Nenárokové složky mzdy
Jeden ze základních rozdílů mezi platem a mzdou spočívá ve faktu, že při odměňování mzdou mají zaměstnavatelé podstatně větší volnost při stanovení její výše. Používají tedy nejrůznější nenárokové složky mzdy, jimž je věnován tento článek.
31. říjen 2020Zobrazit

Z aktuální judikatury
Pravidelná rubrika v říjnovém čísle Mzdové účetní obsahuje dva komentáře k judikátům Nejvyššího soudu ČR.
31. říjen 2020Zobrazit

Z aktuální judikatury

31. srpen 2019

Rubrika Z aktuální judikatury přináší v letním dvojčísle Mzdové účetní komentář ke dvěma judikátům Nejvyššího soudu ČR.

V prvním z nich se zjišťoval průměrný výdělek pro účely náhrady mzdy nebo platu při neplatném rozvázání pracovního poměru. Zaměstnanci, s nímž byl neplatně rozvázán pracovní poměr a který oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání a je připraven, ochoten a schopen konat dále práci, avšak zaměstnavatel mu ji nepřiděluje, přísluší nárok na náhradu mzdy nebo platu, a to ode dne následujícího po uplynutí výpovědní doby do právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Zákoník práce stanoví, že tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku. Jak ovšem tento průměrný výdělek stanovit? Zaměstnanci si často průměrný výdělek vypočítají jako měsíční. V komentáři se dočtete, jak na tuto praxi nahlíží Nejvyšší soud a jak postupovat správně.

V druhém případě se řešila poměrně ožehavá otázka zákazu výpovědi v ochranné době. Zákoník práce v § 53 zakazuje, aby zaměstnanci byla dána výpověď z pracovního poměru během tzv. ochranné doby, kterou je mj. i dočasná pracovní neschopnost. Od tohoto ustanovení se není možné odchýlit, pouze kdyby šlo o odchýlení ve prospěch zaměstnance. V konkrétním sporu však zaměstnanec, kterému byla doručena výpověď, uplatnil námitku, že byl v této době v dočasné pracovní neschopnosti, až u soudu (zaměstnavatel o tom nevěděl), a to dokonce až devět měsíců po doručení výpovědi. Pokud se domníváte, že se jednalo pouze o účelové jednání a mělo by se podrobněji zkoumat, zda byla neschopenka opravdu vystavena ještě před doručením výpovědi, pak se shodnete s názorem autora komentáře. Souhlasil s tímto názorem i Nejvyšší soud?

Informace:

  • Název: Z aktuální judikatury
  • Časopis: Mzdová účetní
  • Číslo: 7-8/2019
  • Strany: 50-52
  • Odkaz ke stažení: zde

Mgr. Michal Vrajík, advokát 
Spálená 97/29
110 00 Praha 1
Česká republika

michal.vrajik@akvrajik.cz
+420 605 068 258
IČO: 024 84 005
ev. č. ČAK 15480

Zobrazit na mapě

  • Úvod
  • Novinky
  • Právní služby
  • Akce
  • Publikace

Copyright 2021 Mgr. Michal Vrajík - všechna práva vyhrazenaVyrobil: HEADBOX

Napište mi

Chcete se na něco zeptat, nebo si potřebujete jen sjednat schůzku? Napište mi pomocí tohoto kontaktního formuláře a já se Vám ozvu nejpozději do 48 hodin.

Odeslat zprávu