Rubrika Z aktuální judikatury přináší v letním dvojčísle Mzdové účetní komentář ke dvěma judikátům Nejvyššího soudu ČR.

V prvním z nich se zjišťoval průměrný výdělek pro účely náhrady mzdy nebo platu při neplatném rozvázání pracovního poměru. Zaměstnanci, s nímž byl neplatně rozvázán pracovní poměr a který oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání a je připraven, ochoten a schopen konat dále práci, avšak zaměstnavatel mu ji nepřiděluje, přísluší nárok na náhradu mzdy nebo platu, a to ode dne následujícího po uplynutí výpovědní doby do právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Zákoník práce stanoví, že tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku. Jak ovšem tento průměrný výdělek stanovit? Zaměstnanci si často průměrný výdělek vypočítají jako měsíční. V komentáři se dočtete, jak na tuto praxi nahlíží Nejvyšší soud a jak postupovat správně.

V druhém případě se řešila poměrně ožehavá otázka zákazu výpovědi v ochranné době. Zákoník práce v § 53 zakazuje, aby zaměstnanci byla dána výpověď z pracovního poměru během tzv. ochranné doby, kterou je mj. i dočasná pracovní neschopnost. Od tohoto ustanovení se není možné odchýlit, pouze kdyby šlo o odchýlení ve prospěch zaměstnance. V konkrétním sporu však zaměstnanec, kterému byla doručena výpověď, uplatnil námitku, že byl v této době v dočasné pracovní neschopnosti, až u soudu (zaměstnavatel o tom nevěděl), a to dokonce až devět měsíců po doručení výpovědi. Pokud se domníváte, že se jednalo pouze o účelové jednání a mělo by se podrobněji zkoumat, zda byla neschopenka opravdu vystavena ještě před doručením výpovědi, pak se shodnete s názorem autora komentáře. Souhlasil s tímto názorem i Nejvyšší soud?

Informace:

• Název: Z aktuální judikatury
• Časopis: Mzdová účetní
• Číslo: 7-8/2019
• Strany: 50-52
• Odkaz ke stažení: zde