V květnové Mzdové účetní se podíváme na dva komentované judikáty.

V prvním komentovaném rozsudku se Nejvyšší správní soud ČR musel věnovat výkladu pojmu srovnatelné pracovní a mzdové podmínky pro oblast odměňování agenturních zaměstnanců. Zákoník práce totiž tento pojem nijak nedefinuje. V tomto konkrétní případě šlo o posouzení mzdových podmínek, protože jádrem sporu bylo, zda agentura práce zajistila svým zaměstnancům dočasně přiděleným k uživateli srovnatelné mzdové podmínky. Jak se Nejvyšší správní soud postavil k rovnosti podmínek? Mají agenturní zaměstnanci vždy nárok na totéž, na co kmenoví zaměstnanci? Přečtěte si, jaká hlediska a jak se posuzují.

V druhém sporu se Nejvyšší soud ČR zabýval změnou pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou. K této změně dochází tehdy, když zaměstnanec po skončení sjednané doby trvání pracovního poměru pokračuje s vědomím zaměstnavatele ve výkonu práce. Jak tomu ale bude v případě, kdy zaměstnanec, akademický pracovník, byl vyzván nadřízenou k ukončení výkonu práce a vrácení věcí, nicméně se s ní dohodl, že ještě po několik dní do konce zkouškového období dozkouší studenty?

Informace:

• Název: Z aktuální judikatury
• Časopis: Mzdová účetní
• Číslo: 5/2021
• Strany: 28-30
• Odkaz ke stažení: zde