Kratší pracovní doba umožňuje zaměstnávat i osoby, které nemohou pracovat na plný úvazek, a bývá žádaná jako flexibilní forma zaměstnávání. V článku uveřejněném v časopise Mzdová účetní se zabýváme všemi aspekty tzv. zkrácených úvazků.

Kratší pracovní doba sice umožňuje zaměstnávat více osob, ovšem pro zaměstnavatele má nevýhodu v tom, že administrativa s ní spojená je stejná jako u zaměstnání na stanovenou pracovní dobu (tzv. plný úvazek). Od 1. února 2023 mají ale zaměstnavatelé novou motivaci pro tuto formu zaměstnávání, a to v podobě nově zavedené slevy na pojistném za vybrané zaměstnance s kratší pracovní dobou.

Co vše kratší pracovní doba pro zaměstnavatele a zaměstnance znamená? Jak se odlišuje či neodlišuje od pracovního poměru na plný úvazek?

V úvodu článku autoři nejprve definují pojmy stanovená, zkrácená a kratší pracovní doba. Následně se věnují otázce, jakým způsobem lze sjednat kratší pracovní dobu, vč. zvláštních případů.

Poté se článek zaměřuje na rozbor faktických dopadů kratší pracovní doby, a to konkrétně na:

• rozvržení pracovní doby a práci přesčas,
• odměňování a benefity,
• průměrný výdělek,
• dovolenou,
• pracovní cesty a cestovní náhrady,
• překážky v práci,
• přestávky ke kojení
• a náhradu škody.

Informace:

• Název: Kratší pracovní doba pohledem zákoníku práce
• Časopis: Mzdová účetní
• Číslo: 2/2023
• Strany: 19-27
• Odkaz ke stažení: zde