Dvěma zajímavým judikátům Nejvyššího soudu se věnujeme v časopise Mzdová účetní.

V prvním sporném případě se vrátíme do doby pandemie covid-19. K problému, který nakonec řešil až Nejvyšší soud, došlo kvůli odměně pro zaměstnankyni zdravotnické záchranné služby za plnění úkolů v souvislosti s pandemií. Jednalo se o odměnu poskytnutou z prostředků přidělených zaměstnavateli ze státního rozpočtu (na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví) na odměny pro zaměstnance, kteří se podíleli na plnění úkolů stanovených krizovými opatřeními.  Ministerstvo tuto odměnu přidělilo jako odměnu za poskytnutí pomoci při mimořádných událostech a tak ji také obdržela zaměstnankyně. Ta však namítala, že se ve skutečnosti jedná o odměnu za úspěšné splnění mimořádného pracovního úkolu. Jaký je mezi nimi rozdíl? Zejména v tom, jestli se odměna bude započítávat do průměrného výdělku zaměstnance a ovlivní tak jeho finanční situaci v budoucnu (například při výpočtu výše náhrady mzdy za dovolenou nebo příplatcích za noční práci). Podívejte se, jak situaci Nejvyšší soud vyřešil.

A odměnou se Nejvyšší soud zabýval i v druhém komentovaném případě, Opět šlo o nutnost posoudit, za co byla odměna poskytována, když ji zaměstnanec získával i za měsíce, kdy fakticky žádnou práci pro zaměstnavatele nevykonával. I zde se problém týkal započítání odměny do průměrného výdělku.

Zaměstnavatelům doporučujeme, aby poskytování odměn, resp, jejich nastavení, věnovali patřičnou pozornost.

Informace:

Název: Z aktuální judikatury

Časopis: Mzdová účetní

Číslo: 10/2024

Strany: 30–33

Odkaz ke stažení: zde