Nejvyšší soud se často zabývá otázkami platnosti výpovědi z pracovního poměru dané pro nadbytečnost. Jednomu z těchto případů se věnujeme i v našem komentáři.

Tentokrát se řešila otázka kolize mezi porušováním pracovních povinností zaměstnancem a přijetí rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně.

Zaměstnanci, vedoucímu oddělení, bylo opakovaně vytýkáno porušení povinnosti a následně zaměstnavatel rozhodl o sloučení dvou oddělení, v důsledku čehož se tento vedoucí pracovník stal nadbytečným. Soud musel přezkoumat, zda zaměstnavatel tímto krokem pouze nezastíral skutečný důvod rozvázání pracovního poměru.

Nadbytečným se může stát i zaměstnanec, se kterým měl zaměstnavatel předtím spory, nicméně je důležité, aby byl zaměstnavatel schopen prokázat, zda se tímto rozhodnutím zvýšila efektivita práce nebo bylo dosaženo jiných cílů.

Rozhodnutí soudu ukazuje zaměstnavatelům, jakým způsobem postupovat a proč nenahrazovat skutečný výpovědní důvod důvodem jiným.

Informace:

Název: Z aktuální judikatury

Časopis: Praktická personalistika

Číslo: 1-2/2024

Strany: 52-53

Odkaz ke stažení: zde