V říjnovém vydání časopisu Mzdová účetní komentujeme zajímavý rozsudek Nejvyššího soudu ČR.

V uvedeném případě soud rozhodoval o způsobu, jakým by měl být určen průměrný výdělek zaměstnance pro účely výpočtu odstupného, pokud zaměstnanec rozváže pracovní poměr výpovědí z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávního vztahu. Soud dospěl k rozhodnutí, které by mělo zajímat všechny zaměstnavatele a dát jim návod, jak v daných případech postupovat.

Dotčené zaměstnankyni se v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávního vztahu z původního na přejímajícího zaměstnavatele snížila mzda, proto se rozhodla pro zhoršení pracovních podmínek ukončit pracovní poměr. Účinnost přechodu nastala 2. října 2017, pracovní poměr na základě výpovědi z 1. prosince 2017 skončil 28. února 2018.

Sporná otázka zní – které kalendářní čtvrtletí je rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku, z něhož se má počítat odstupné? Má se vycházet z data účinnosti přechodu, kdy by rozhodným obdobím bylo 3. kalendářní čtvrtletí, nebo z data skončení pracovního poměru a za rozhodné počítat 4. čtvrtletí, kdy již došlo ke zhoršení pracovních podmínek?

Soud rozhodl dle autorů komentáře správně a v souladu se smyslem právní úpravy. Pokud vás zajímá, jaké bylo rozhodnutí, přečtěte si náš komentář.

Informace:

Název: Z aktuální judikatury

Časopis: Mzdová účetní

Číslo: 10/2023

Strany: 30-32

Odkaz ke stažení: zde