Z pracovního práva se soudy nejčastěji musí zabývat spory, které se týkají platnosti výpovědi. Dva z nich komentujeme v červnovém vydání časopisu Mzdová účetní.

V prvním případě Nejvyšší soud posuzoval otázku platnosti výpovědi dané zaměstnavatelem zaměstnanci pro jeho nadbytečnost v důsledku organizační změny. Problém byl ovšem v tom, že tato výpověď přímo navazovala na určení neplatnosti předchozího rozvázání pracovního poměru. Zaměstnavatel již předtím nejprve se zaměstnancem okamžitě zrušil pracovní poměr, toto zrušení zaměstnanec úspěšně napadl žalobou u soudu. Následně dostal zaměstnanec výpověď, která byla opět shledána neplatnou. A do třetice zaměstnavatel provedl organizační změnu spočívající ve snížení počtu zaměstnanců na oddělení, kde dotyčný zaměstnanec pracoval. Zaměstnanec se domáhal soudního určení neplatnosti i této výpovědi. Bylo možné vyhodnotit tuto změnu jako pouhý formální úkon? Soud musel přezkoumat, zda byla dána příčinná souvislost mezi organizační změnou a nadbytečností zaměstnance.

V druhém případě se spor točil okolo výpovědi dané zaměstnanci kvůli nedosažení určitého stupně jeho fyzické zdatnosti. Konkrétně se jednalo o hasiče, který kvůli přechodným zdravotním problémům s kolenem nesplnil povinnou každoroční zkoušku fyzické zdatnosti. Poskytovatelem pracovnělékařských služeb byl však shledán zdravotně způsobilým pro výkon práce. Nejvyšší soud požadavek určité fyzické zdatnosti v tomto případě nezpochybnil, ale zároveň se věnoval otázce, zda lze tuto přechodnou indispozici považovat za nesplňování požadavků pro řádný výkon práce a dát tak z tohoto důvodu zaměstnanci výpověď.

Informace:

• Název: Z aktuální judikatury
• Časopis: Mzdová účetní
• Číslo: 6/2023
• Strany: 29-32
• Odkaz ke stažení: zde