Dva komentáře k rozhodnutím Nejvyššího soudu přinášíme v květnovém čísle časopisu Mzdová účetní.

Soudy řeší nejrůznější a mnohdy i kuriózní případy. K takovým by se dal zařadit i spor o náhradu škody, ve kterém Nejvyšší soud posuzoval, jaké jednání lze vyhodnotit jako porušení prevenční povinnosti zaměstnance. V uvedeném případě šlo o nešťastný omyl, kdy zaměstnanec při řízení služebního vozidla chybně zařadil rychlostní stupeň, čímž došlo k poškození motoru. Zaměstnavatel se následně domáhal po zaměstnanci náhrady škody za opravu vozidla, protože nesplnil povinnost ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením. Byly naplněny všechny podmínky vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu?

V druhém případě se soud zabýval praxí některých zaměstnavatelů během pandemie onemocnění covid-19. Zaměstnavatel ve snaze vyhnout se placení náhrady mzdy za to, že zaměstnanci nepřiděloval práci podle pracovní smlouvy, uzavřel se zaměstnancem dohodu o neplaceném volnu. Zaměstnanec později okamžitě zrušil pracovní poměr s tím, že mu zaměstnavatel nezaplatil náhradu mzdy ani do 15 dnů od uplynutí data její splatnosti. Proti tomu zaměstnavatel protestoval s odkazem na výše zmíněnou dohodu. Klíčovou otázkou se tak stalo, zda je takto uzavřená dohoda povolená a platná. A v jakých případech obecně je dohoda o neplaceném volnu protiprávní a kdy je naopak možná? Odpověď najdete v našem komentáři. 

Informace:

• Název: Z aktuální judikatury
• Časopis: Mzdová účetní
• Číslo: 5/2023
• Strany: 24-27
• Odkaz ke stažení: zde