Postavení vedoucího zaměstnance s sebou přináší mnohá pozitiva, jako je kariérní růst, zajímavější náplň práce či vyšší výdělek. Ovšem na druhou stranu také znamená mnohem širší škálu povinností, jejichž porušení má závažnější následky, než kdyby se jednalo o porušení povinností „řadového“ zaměstnance.  V článku uvedeném v zářijovém vydání Praktické personalistiky se proto blíže věnuji povinnostem a odpovědnosti vedoucích zaměstnanců.

V prvé řadě vymezuji, kdo je vedoucím pracovníkem a jak jeho postavení vzniká. Obecně je jako vedoucí pracovník vnímán ten, kterému jsou podřízeni další zaměstnanci, nicméně upozorňuji i na kontroverzní stanovisko Ústavního soudu, podle kterého je vedoucím pracovníkem ta osoba, která je odpovědná za určitý úsek činnosti, a není nezbytně nutné, aby vedoucí pracovník měl podřízené.

Právní postavení vedoucích zaměstnanců se řídí zákoníkem práce s několika odchylkami od postavení „řadových“ zaměstnanců a dále mají ze zákona zvýšené povinnosti. V uvedeném článku obojí detailně popisuji. V zákoníku práce jsou povinnosti vedoucích zaměstnanců popsány pouze obecně a v praxi do značné míry závisí na rozhodnutí příslušného zaměstnavatele. Následně se věnuji vybraným povinnostem vedoucích zaměstnanců v praxi a problematiku specifikuji na konkrétních příkladech. V závěru článku se dočtete, jaké následky s sebou přináší porušení těchto povinností.

Informace:

• Název: Odpovědnost vedoucích zaměstnanců
• Časopis: Praktická personalistika
• Číslo: 9-10/2018
• Strany: 8-15
• Odkaz ke stažení: zde