Pobyt zaměstnance v lázních klade na zaměstnavatele určité nároky, přitom pojem lázeňské léčení není v žádném zákoně definován. V našem článku se zabýváme významem pojmu a tím, co z něj pro zaměstnavatele vyplývá.

Zákoník práce totiž pojem lázeňské léčení používá v rámci vymezení ochranné doby, tedy doby, během které zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru.

Co tedy považovat za lázeňské léčení a kdy přesně počíná běžet ochranná doba?

Autoři článku nejprve připomínají základní charakteristiky ochranné doby – vymezují pojem, popisují, v jakých případech se na zaměstnance ochranná doba vztahuje, jaké jsou výjimky a kdy ochranná doba nebrání rozvázání pracovního poměru.

Následně přechází k výkladu pojmu „lázeňské léčení“. V zákoně je definován pouze pojem „lázeňská léčebně rehabilitační péče“ a je tedy třeba najít, kde se zmiňuje konkrétně lázeňské léčení a zda a čím se oba pojmy liší. Následně autoři přechází k výkladu pojmu „nástup lázeňského léčení“. Pro zaměstnavatele je samozřejmě důležité správně určit, kdy zaměstnanec k léčení nastupuje a od kdy tedy nastává ochranná doba.

Závěr článku je věnován praktickým otázkám, a to jak v zaměstnání evidovat dobu lázeňské péče, jaké povinnosti má zaměstnanec a zaměstnavatel a na co má zaměstnanec nárok.

Informace:

Název: Lázeňské léčení z pohledu zákoníku práce

Časopis: Praktická personalistika

Číslo: 9-10/2023

Strany: 30-35

Odkaz ke stažení: zde